Ve snaze vystoupit ze své (ze všech) sociální bubliny jsem začal jezdit na kole. A chci, aby se mi jezdilo pohodlně a příjemně, a koukám, jak se dá kolo vylepšit, aby to bylo ještě jednodušší. A našel jsem něco, co mi moc nedává smysl (viz foto).
a) uvědomuji si, že člověk reaguje tehdy, kdy mu to něco vnitřního nesedí s tím vnějším (a je jedno zda jde o revoluci nebo vyznání lásky) a tady mi to opravdu nedává smysl
b) vnímám tu obecnou touhu světa kolem mne po úspěchu. Po penězích. Po uchvácení světa. Mnozí o tom mluví. Mnozí kombinují staré věci a dělají z nich nové. Někteří vymýšlejí novinky, které jsou ale jako komety (dokud o nich mluví autor, tak existují). Už když jsem zaznamenal v našich obchodech spacák pro psy, tak jsem začal přemýšlet.
Zde tedy si můžete na kolo koupit držáček na banán (nějakých 125 Kč)
už kdysi jsem zaznamenal plastové krabičky na banány. I když se EU snaží o normalizaci velikosti a zakřivení banánů, tak jsem byl svědkem mnoha srdceryvných situací, kdy se tlačil „nevhodný“ banán do té krabičky
jízda na kole má svá specifika. A to i ta důchodcovská. A banán vyžaduje speciální zacházení. Jsem si téměř jist nevhodným použitím jednoho s druhým. Nemluvě o tom, že najít takový banán, který by tam držel je o dlouhodobé, zbytečně proplýtvané pozornosti (skoro jako tento příspěvek)
