Co označuje dobré či výtečné dílo (knihu, film, obraz)? Tuším, že to je nějaká kombinace vtipu a pozitivního naladění. Všichni (?) si pamatujeme: „Tento způsob léta, děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, zdá se mi poněkud nešťastným.“ Nebo alespoň jeho zkrácenou verzi.
Tuším, že nikdo si nepamatuje žádnou hlášku z Anny Kareniny, Timura a jeho party, Jak se kalila ocel, Anny proletářky a Jak se kalila ocel. Braly se příliš vážně.
Kdo se vážně nebral, tak Joe Hallenbeck: „Nikdo tě nemá rád. Všichni tě nenáviděj. Posereš to. Usměj se, čůráku.“
Na přijetí a pochopení knihy Douglase Adamse Stopařův průvodce galaxií je třeba specifické myšlení. Tuším, že není pro každého. Ale jsem potěšen za zhmotnění té odpovědi na tak důležitou otázku (42) a neustálé – „Don´t panic“
„Na počátku byl stvořen vesmír. Hodně lidí to naštvalo a všeobecně to bylo považováno za chybný tah.”
„Většina všech ras ve vesmíru věří, že vesmír stvořil nějaký bůh. Jen jedna rasa si myslí, že vesmír vyfrkl z nosu velký zelený křečopažout.”
A něco přímo od Douglase: „Nevěřte ničemu, co si přečtete na netu. Kromě tohohle. Nebo vlastně včetně tohohle!“
