Některé knihy za pár hodin, některé knihy za pár dní.
Rád se chlubívám tím, že umím rychle číst. Tedy zvládám rychločtení.
Ale vlastně nevím přesně, co to je.
Vždy jsem hodně četl. Protože můj táta hodně četl. Protože máma měla velkou, velkou knihovnu (pozdravuji nahoru paní Nogolovou, která byla bohem. Byla totiž vedoucí místní knihy. V době, kdy se praktikovaly knižní čtvrtky (přicházelo zboží do prodejen) a kdy se propagoval Březen měsíc knihy. Známost s vedoucí jakékoli prodejny byla za bolševika klíčová)
Byl jsem zvědavý, proto jsem četl.
Četl jsem i po večerce. Dodnes cítím pach připalovaného povlečení na lampičce, když jsem bojoval s věrnou tygřicí Jiskrou a učil se vyslovovat slova jako bhagavadgíta (testová otázka – z jaké je to knihy?)
A protože táta četl rychle (žádný intelektuál, vyučený cihlář) tak jsem také četl rychle.
Až později jsem objevil učitele rychločtení David Gruber (a jiné) a trochu systematizoval svůj přístup.
Celá finta (podle Choboly) je v motivaci:
❓ Líbí se ti téma?
❓ Jsi zvídavý/zvědavý?
❓ Víš, jak funguje tvůj mozek, tvé tělo?
❓ Máš dostatečně vyvinutou empatii? Užiješ ji ve vcítění se do příběhu a do vcítění se do slovosledu autora.
Intermezzo: Tak jako dokážeš odhadnout další scénu ve filmu (podle toho lze poznat dobrého scénáristu, vypravěče), tak můžeš odhadovat i další slova v textu. I zde platí pravidlo: Čím jsi inteligentnější/znalejší/poučenější/uvolněnější, tím lépe se dokážeš naladit na různé úrovně autorů.
Pokud jsi přečetl za život jen povinnou četbu a to ještě na poslední chvíli (a to buď rád, že jsi nemusel číst Annu Kareninu či některého Tolstoje či Jiráska), tak rychločtení pro tebe nebude to pravé ořechové a budeš se u toho jen trápit.
Pokud ale čteš rád, často, a máš různé zdroje, tak začni přemýšlet nad čtením obecně. Ne, pro všude omílanou efektivitu, ale pro jiný prožitek.
Je to jako u běhání. Pokud běháš stále stejnou trasu a jen upravuješ časy, tak je to sice fajn, ale nikam se nevyvineš. Když si ale chvíli hraješ s dechem, chvíli běháš jako Zátopek (bagančata a ztrápený výraz ve tváři) či boso, s batohem, nebo… nebo…. Tak jsi na dobré cestě se zlepšovat.
