Někde se mě někdo ptal na etikoterapii, její význam a funkčnost. I v této souvislosti mi došlo, že etikoterapie je jednou z mála (ne-li jedinou) nauk, která bez uzardění a vhodně používá slovo Bůh. A nejen slovo.
Etikoterapie je jednou z cest, kterou jsem se dostal sám k sobě. Hledal jsem „pravdu“ a myšlenkami a působením dr. Bezděka a zprostředkovaně Vladimírem Vogeltanzem jsem to začal vnímat trochu jinak. Ne že bych se od nich něco naučil. To nelze. Ale dovolil jsem si projevit se více než kdysi.
Pročež nabízím/doporučuji/předkládám všem volajícím po řešení svých potíží možnost tohoto řešení. Jste-li někde, kde vám není dobře, jděte jinam. Vnitřně i zvnějšku. Hledejte sami sebe a hledejte místo, kde je vám dobře.
Pro mne byly zlomovými tyto momenty:
Jsem „boží“ (je mnoho významů této věty. Pohrejte si se všemi, které jste schopni poznat)
Dovolil jsem si přijímat boží lásku. Být milován.
Obrázek jsem vytvořil, protože komunikační platforma (sociální sítě) i diváci potřebují nějaký háček, jak zaujmout. A i když tato slova nejsou z mé hlavy a úst, rozhodně za nimi stojím.
