Velmi se mi libí princip knihobudek. Sdílení knih, které pro někoho už nemají cenu (a nedají se zpeněžit) a pro někoho mají cenu astatu (nejvzácnější prvek na Zemi). Nejbohatší místní knihobudka je na roztockém nádraží.Bavím se zde pozorováním:– některé knihy jsou použity jako stavební a montážní materiál (aby budka držela pohromadě)– místní duchovní komunita objevila […]
Za vodou
Když se v místní nádražní knihovničce objeví tyto knihy, tak je zřejmé, že původní majitel je už za vodou a máme v obci dalšího dolarového milionáře, úspěšného rentiéra či rovnou miliardáře